Suezský průplav, jedna z nejdůležitějších a nejrušnějších námořních obchodních cest světa, je v poslední době terčem útoků ze strany hútíjských povstalců v Jemenu, kteří jsou podporováni Íránem.
Tito povstalci tvrdí, že útočí na lodě v reakci na izraelské bombardování Gazy. Izrael zase odvetuje za útoky hnutí Hamás, které ovládá Gazu. USA oznámily v úterý, že se pokusí vést námořní koalici na ochranu plavby v Suezském průplavu.
Co se děje v Suezském průplavu?
Suezský průplav je 193 km dlouhý umělý vodní kanál, který spojuje Rudé moře s Středozemním mořem a umožňuje nejkratší námořní obchodní spojení mezi Asií a Evropou. Průplav byl otevřen v listopadu 1869 a zůstává nejrychlejší a nejpřímější námořní obchodní trasou mezi těmito kontinenty.
Přibližně 12 % světového obchodu prochází Suezským průplavem, což představuje 30 % veškerého světového kontejnerového provozu a více než 1 bilion dolarů zboží ročně. V roce 2020 využilo trasu přibližně 19 000 lodí. To znamená, že 50 lodí denně podniká cestu mezi přístavem Suez a Port Said, přičemž převáží mezi 3 a 9 miliardami dolarů zboží.
Suezský průplav je významnou trasou pro přepravu energie, komodit, spotřebního zboží a součástek z Asie a Blízkého východu do Evropy (Apple zařízení například). Poloha průplavu jej také činí klíčovým regionálním uzlem pro přepravu ropy a dalších uhlovodíků. Umožňuje přenos odhadovaných 7-10 % světové ropy a 8 % zkapalněného zemního plynu.
Přibližně jeden milion barelů ropy prochází Suezem denně. V roce 2019 prošlo průplavem 53,5 milionu tun rud a kovů a 35,4 milionu tun uhlí. S rostoucím množstvím a složitostí dodavatelských řetězců a světového obchodu se námořní plavidla zvětšují, aby vyhověla poptávce.
Jaké jsou důsledky pro světový obchod a kapitálové trhy?
Útoky hútíjských povstalců z Jemenu na komerční plavidla v Bab-el-Mandebu, úžině mezi Arabským poloostrovem a Rohem Afriky, která je vstupní branou do Suezského průplavu, způsobily, že některé z největších světových lodních společností pozastavily přepravu touto trasou.
S kontejnerovými loděmi, které jsou přesměrovávány kolem Mysu Dobré naděje na jižním cípu Afriky, což přidává tisíce kilometrů k cestám, dochází k narušení dodávek z Asie do Evropy, což zvyšuje náklady na přepravu a vyvolává obavy z nového inflačního šoku pro světovou ekonomiku.
Přesměrování lodí se odhaduje na 1 milion dolarů na palivo pro každou zpáteční cestu mezi Asií a Evropou, zatímco rostou také náklady na pojištění – což zvyšuje celkové náklady na přepravu.
Tankery přepravující naftu a letecké palivo z Blízkého východu a Asie jsou také přesměrovávány, zatímco kontejnerové zásilky spotřebního zboží, komodit, oděvů a potravin jsou také pravděpodobně zpožděny.
Zpoždění v dodávkách mohou mít dopad na dostupnost zboží, ceny a zisky firem, které jsou závislé na globálních dodavatelských řetězcích. To by mohlo způsobit další inflační tlaky v době, kdy se světová ekonomika zotavuje z dopadů pandemie covid-19.
Někteří analytici varují, že narušení Suezského průplavu by mohlo způsobit nedostatek některých komodit, jako je ropa, zemní plyn, káva, cukr a rýže, což by zvýšilo jejich ceny na světových trzích. To by mohlo ovlivnit také akciové a dluhopisové trhy, které jsou citlivé na změny inflace a očekávání růstu.
Závěr
Suezský průplav je životně důležitou tepnou světového obchodu, která je v současné době ohrožena nestabilitou a konfliktem v regionu. Útoky hútíjských povstalců na lodě, které procházejí tímto průplavem, způsobily, že některé lodní společnosti pozastavily nebo změnily své trasy, což má za následek zvýšené náklady a zpoždění v dodávkách zboží.
To by mohlo mít negativní dopad na světovou ekonomiku, která se snaží zotavit z krize covid-19, a zvýšit inflační tlaky a nejistotu na kapitálových trzích. Je třeba nalézt diplomatické řešení, které zajistí bezpečnost a stabilitu Suezského průplavu a umožní hladký průběh světového obchodu.
