Kulturní války jsou spory o hodnoty, morálku a identitu, které rozdělují společnost na dva nesmiřitelné tábory. V poslední době se kulturní války projevují i v oblasti reklamy a marketingu, kdy některé firmy se snaží získat sympatie určitých skupin zákazníků tím, že podporují jejich názory a postoje. Na druhou stranu si tím mohou znepřátelit jiné zákazníky, kteří mají odlišné hodnoty a preference. Příkladem takového marketingového konfliktu jsou kauzy Bud Light a Target.
Bud Light
Bud Light je značka lehkého piva, kterou vyrábí americká firma Anheuser Busch. Pivo Bud Light je nejprodávanějším pivem v USA a dlouho bylo spojováno s americkým patriotismem a tradičními hodnotami. V dubnu 2023 se však firma rozhodla zapojit do propagace svého piva transgender aktivistu jménem Dylan Mulvaney, který na sociálních sítích dokumentuje svůj přerod z muže na ženu. Dylan Mulvaney se stal tváří reklamní kampaně, ve které lidé mohli vyhrát finanční odměnu, pokud se natočili se spoustou plechovek piva. Na jedné z plechovek byla i podobizna Dylana Mulvaneyho.
Tento krok vyvolal negativní reakci u mnoha zákazníků Bud Light, kteří považovali reklamu za urážku jejich hodnot a vkusu. Někteří slavní hudebníci, jako Kid Rock nebo Travis Tritt, veřejně odsoudili kampaň a vyhlásili bojkot piva. Prodeje Bud Light začaly okamžitě klesat a konkurenční značky si polepšily. Anheuser Busch se snažil situaci napravit tím, že spustil staré osvědčené reklamy s patriotickými motivy, jako je kůň Clydesdale nebo vojenská kamufláž. Tyto reklamy však nezabraly a prodeje Bud Light pokračovaly v propadu i v květnu 2023. Firma tak čelila neomarxistické kulturní válce o pivo, kterou sama vyvolala.
Target
Target je druhý největší obchodní řetězec v USA, který prodává různé zboží od oblečení po elektroniku. Target je známý tím, že podporuje liberální a progresivní hodnoty, jako je feminismus, multikulturalismus nebo LGBT práva. V roce 2016 se Target stal terčem kritiky a bojkotu ze strany konzervativních organizací a zákazníků, když oznámil, že bude umožňovat transgender lidem používat toalety a šatny podle jejich preferovaného pohlaví. Tento krok byl vnímán jako ohrožení bezpečnosti a soukromí ostatních zákazníků, zejména žen a dětí.
Target se však nechal odradit ani poté, co byl zaútočeno na několik žen v jeho toaletách a šatnách. Naopak firma pokračovala ve své pro-LGBT politice a začala nabízet i další produkty a služby pro transgender komunitu. Například v roce 2020 spustil Target program na podporu transgender dětí a mladistvých, který jim nabízel hormonální terapii bez souhlasu rodičů. V roce 2022 pak představil Target kolekci oblečení pro transgender ženy s názvem Trans Is Beautiful. Tyto akce vyvolaly další vlnu odporu a protestů ze strany konzervativců, kteří obviňovali Target z podněcování genderové dysforie u dětí a mladých lidí.
Závěr
Kulturní války jsou fenoménem současné doby, který ovlivňuje nejen politiku a společnost, ale i ekonomiku a podnikání. Některé firmy se rozhodly stát na jedné straně kulturního sporu a podporovat určité hodnoty a skupiny zákazníků. Tím si však mohou ztratit loajalitu jiných zákazníků, kteří mají jiné názory a preference. Příkladem takových firem jsou Bud Light a Target, které se zapojily do kulturních válek o pivo a transgender práva. Tyto firmy čelily bojkotům, protestům a propadům prodejů ze strany konzervativců, kteří je považovali za nepřátele jejich hodnot a morálky.
